Nemaluj čerta na zeď    Přehrát

Bylo-nebylo. Pohádka-nepohádka. Omšelé příběhy náhle ožívají... Bylo-nebylo, stalo se – nestalo. Jen letmá vzpomínka zůstala, z hluboké paměti vyklouzla a jako vlaštovka na jaře z rozličných krajů předalekých k nám zaletěla…

Někdy se stane, že chudý připadne na boháče, který na něm jezdí jako Káča na čertovi… Právě tohle se přihodilo malíři Vinckovi. Ponejprv se mu zdálo, že s bídou slavně skoncuje – boháč mu nabízel práci, peníze a kdesi cosi, ale úkoly, které mu zadával, byly jen pro jeho kratochvíli a stály za zlámanou grešli. No posuďte sami!

Jednou ráno si zavolal Vincka k sobě a povídá mu: Vincku, vezmi barvy a štětce a namaluj mi tady v přijímacím salónu na zeď čerta. Ale to ti povídám! Ať je v životní velikosti a jako doopravdy. Ne, že si něco vymyslíš!

Vincek na to neřek nic, jen pro sebe si zamrmlal: „Matičko skákavá, to abych teda šel…“

A sbalil si věci do ranečku, že potáhne jinam, možná jinde na lepšího mecenáše natrefí.

Jenže, sotva vytáhl paty, do cesty se mu staví myslivec. Místo boty má kopejtko a na hlavě rohy. Čert!

„Tys rohatej!“ zavýskl Vincek. „Tak to se ode mě – cukrouši - necháš vymalovat!“ A honem mu všechno zatepla vyložil.

„To abych si kamizolku sundal,“ povídá čert, když všechno vyzvěděl a souhlasil. „Jenže, až ty mě uvidíš, duši vypustíš! Víš ty co, maluj mě za noci a po kouskách. Kus namaluješ, pak ho zakryješ, a tak až do konce, abys nepřišel k úhoně!“

Vincek souhlasil, a tak si plácli. Maloval v noci, dveře do sálu zamkl a v tu chvíli tam pršely nohy, ruce, uši a oči… Vincek jak kousek zdi pomaloval, hned ho zakryl, a tak pokračoval až do božího rána. Trvalo mu to devatero dnů a nocí, než byl obraz na stěně hotov. Pak zavolal pána.

Pán vešel. Vincek strhl chutě závoj, co obraz zakrýval, a čert se zaskvěl v celé své šerednosti, až pánovi vylezly oči z důlků. A tak zůstal. Svalil se na zem a byl s ním konec.

Čert popadl jeho duši a šup s ní do pekla! A Vinckovi přičaroval pěknou hromadu grošů, aby se mu žilo dobře.

Od té doby se v tomhle kraji říká: Nemaluj čerta na zeď. Ale jen málokdo si už dneska pamatuje, jak to všechno vzniklo…