1 Proč je dobré ctít staré lidi
Příběhy z celého světa

Proč je dobré ctít staré lidi    Přehrát

Příběh ze střední Evropy


V jedné zemi přišlo nařízení: Kdo měl doma starého otce nebo starou matku, musel je sprovodit ze světa. Vládce té země byl nad obyčej krutý.

Někteří odvedli své rodiče do lesů a do hor a tam je nechali bez potravy. Jiní jim zamíchali do jídla prudký jed. Nebylo nikoho, kdo by své předky ušetřil, až na Radovana. Přes den svého otce ukrýval v sudu, v noci ho pouštěl ven, aby ho nakrmil a obveselil. Vládci vzkázal, že zemřel.

V zemi teď už žili jenom mladí lidé. Radost nekalila žádná nemoc, všude se jen tančilo a zpívalo.

Pak se však stalo, že se přemnožili zajíci. Úroda byla v ohrožení a nikdo nevěděl, jak by svoje pole uchránil. Jen Radovan. Na otcův pokyn vyrobil několik strašáků a zajíci se políčka ani netkli.

„Čímpak to je?“ divili se ve vsi a záviděli Radovanovi jeho štěstí. Ale jak to bylo doopravdy – to nikdo netušil.

Zanedlouho zemi zaplavili slimáci. Než se kdo stačil ohlédnout, měl záhony pusté. Jen Radovan sklízel svěží zeleninu.

„Polož mezi řádky tlusté prkno,“ radil mu otec. „Slimáci se drží vlhka a zabydlí se pod ním. Nebude je pak těžké posbírat…“

I tentokrát měl úrodu jenom Radovan.

Uplynul nějaký čas, než přišla další pohroma: Na polích a lukách se objevili krtci. Lidé je všelijak vyháněli, ale marně. Jen Radovan popadl motyku a v každou lichou hodinu – jak mu řekl otec – začal krtky vykopávat. Stačilo kopnout za krtka, aby chodbičkou neutekl, a byl venku!

Tou dobou už vládce věděl, že se mladíkovi daří, a povolal ho k sobě.

„Pověz mi, kdo ti tak dobře poradil, a já ti splním jedno přání,“ sliboval mu.

A Radovan se nechal přesvědčit. Na oplátku však chtěl, aby starce a stařenky už nikdy nikdo nezabíjel.

A vladař? Souhlasil. I on už totiž začal stárnout…

Od té doby dožívali staří lidé beze strachu a mladí si jich znovu vážili.