Anisja
O šamanech

TUVINSKÁ ŠAMANKA Anisja Semizool Monguš

Anisja Semizool Monguš pochází z republiky Tuva a jako šamanka působí patnáct let. Šamankou se stala v pětatřiceti letech po dlouhodobé nemoci, z níž se nemohla uzdravit.

Její rodina tehdy přizvala k nemocné šamanku. Když k ní šamanka přistoupila, zjistila, že se jedná o projevy „šamanské nemoci“ a pozvala ji do šamanského domu do Kyzylu.

Anisja přijala její pozvání a slíbila jí, že bude bedlivě sledovat, jak tamní šamani léčí. Tehdy přišel k jednomu ze šamanů otec se svým nemocným synem. Anisja sledovala, jak šaman chlapce očišťuje a najednou uviděla podivný zářící „míček“, který od chlapce odletěl a vletěl jí přímo do rukávu. Anisja se velice polekala a vyběhla z domu na dvůr. Strhla ze sebe kabát, aby se „míčku“ zbavila. Přitom volala o pomoc. Z domu za ní vyšla šamanka a zeptala se jí, co se stalo. Anisja odpověděla: „Nějaký míček mi vletěl do rukávu a nemohu ho vyndat!“ Šamanka jí na to řekla: „To jsem udělala já. Byla to zkouška pro tebe, abych se dozvěděla, jestli máš opravdu být šamankou. Kdybys ho neviděla, šamankou by ses nikdy nestala.“ Poté Anisju vyzvala, ať chodí k nim do domu pravidelně, že ji budou učit. Anisja se polekala a řekla, že už k nim nikdy nevkročí. Potom se vrátila domů a její nemoc pokračovala.

Jednu noc uslyšela podivný zvuk, jakoby k jejich domu přicválal kůň. Podívala se z okna a uviděla starého muže s vrásčitou tváří. Začal zpívat podivnou melodii. A povídá jí: „Tuhle píseň se nauč, bude ti pomáhat, když budeš lidi léčit.“ Anisja ji bedlivě poslouchala, až si ji zapamatovala. A potom zpíval dál tato slova: „Dávám ti světlo do hlavy, abys viděla. Dávám ti světlo do srdce, abys cítila. Dávám ti světlo do jater, abys mohla léčit.“ Byl to duch stepi, který jí takto požehnal. Po této zkušenosti Anisja své šamanské poslání přijala a odešla pracovat do šamanského domu. Od té doby působí jako šamanka.