Vážení a milí,
vítám vás v mém Zápisníku. Na téhle stránce se budou postupně rozrůstat a přibývat moje ohlédnutí, postřehy, poznámky, úvahy a reflexe. Některé se vztahují k době, kdy jsem odjížděla na střednědobé a delší pobyty do oblasti centrální Sibiře a sbírala u kočovných Evenků jejich pohádky a vyprávění, nebo jsou to zamyšlení nad mými výpravami do jihosibiřské republiky Tuva. Jiné úvahy se dotknou civilizace a jejího působení na člověka. Zájem o rozmanité kultury a tradice přinesl do mého života velké obohacení, a tak mě velmi potěší, pokud vás něco z toho, co se na tomto místě dočtete, zaujme. Nikdy jsem necestovala kvůli pocitu cestování; nebyla jsem cestovatelkou v pravém smyslu slova. Víc než poznávání dálek mě vždycky vzrušovalo noření se do skrytých zákoutí lidské duše. Proto tedy vznikl můj zájem o vypravěčství, tradiční zpěvy, extatický tanec a šamanství všeho druhu. P. B. |
|
Zápisník
|
DUB JAKO POSVÁTNÝ PROSTŘEDNÍK MEZI SVĚTY Jelena Paskerová
V polích mezi obcemi Škvorec, Přišimasy a Úvaly stojí dub, mohutný, statný strom, ověšený barevnými pentličkami. V roce 2009 jej vysvětil tuvinský šaman Očur-oolovič. Tímto aktem nám předal kousek své duchovní tradice a kultury lidí žijících na Sibiři, v těsném spojení s přírodou.
|
Celý článek...
|
Zápisník
|
PÍSNIČKA O LÁSCE SIBIŘSKÉHO LOVCE KE SVÉ ŽENĚ Edárik a Pádik
kapela Zrní, na motivy příběhu Pavlíny Brzákové ze sibiřského cestopisu Modřínová duše
Na snímku je sibiřský lovec Pádik, u jehož rodiny jsem žila v tajze v roce 1994. Jeho láskyplný vztah s ženou Edárik se stal námětem kapely Zrní pro písničku Edárik a Pádik.
|
Celý článek...
|
Zápisník
|
SVATEBNÍ ŠAMANSKÝ RITUÁL
Pavlína Brzáková
Regenerace, květen 2013
Je máj, lásky čas. Lidová moudrost praví, že v tomto měsíci není dobré pořádat svatby, prý to přináší neštěstí. Myslím si však něco jiného – právě teď, když se rodí nové vztahy, je dobré si o svatbách vyprávět. Jako o možných dveřích k duchovnímu vztahu…
|
Celý článek...
|
Zápisník
|
ŠAMANI JIŽNÍ SIBIŘE
Pavlína Brzáková Koktejl, duben 2013
Na břehu Malého Jeniseje hoří vatra v betonovém ohništi. Nedaleko ní klečí před obětištěm z kamenů šamanka Aj-čurek. V rukou třímá na tácu povařený tuk z beraní zadnice, přináší oběť duchům místa a vzývá je svým táhlým zpěvem. Její píseň je košatá jako koruna stromu a ostrá jako nabroušený nůž.
|
Celý článek...
|
Zápisník
|
ŠAMANKA HI-AH PARK A SMRT EGA Pavlína Brzáková
Korejská šamanka Hi-ah Park, která je v Evropě známá jako průvodkyně do duchovních dimenzí, navštívila začátkem června na pozvání občanského sdružení Šamanská jurta naši republiku. Její seminář Smrt ega byl velkou výzvou pro ty, kteří se rozhodli šamanským způsobem dotknout své duše.
|
Celý článek...
|
Zápisník
|
PROFESOR KOROTKOV A ZÁZNAMY DUŠE Pavlína Brzáková
Nečekaně jsem byla vystavena nové zkušenosti. Ponořila jsem se do neviditelného světa, který zří pouze lidé léčitelsky nadaní a možná vědci pídící se po důkazech, jak lidstvu „ozřejmit neviditelnost“. Virtuálně přes počítač jsem zapředla rozhovor o duši s ruským profesorem Konstantinem Korotkovem, hlavním hostem pražského veletrhu Esoterika a Evolution 2012.
|
Celý článek...
|
Zápisník
|
GLOBÁLNÍ ŠAMANI Pavlína Brzáková
Za šamany nejezdíme už ani tak do krajů, kde bychom je tradičně očekávali, ale spíš oni sami míří do civilizovaných zemí, aby zde předávali svá učení a léčitelské zkušenosti. A tak se s nimi setkáváme na kongresech, konferencích či jejich vlastních soukromých workshopech.
Otázka zní: Co je k tomu vede? Nazrála doba tak, že přecivilizované společnosti potřebují tyto „přírodní misionáře“, aby je zavedli zpátky do zemského lůna, odkud vzešly? |
Celý článek...
|
Zápisník
|
EVENKOVÉ - OHLÉDNUTÍ Pavlína Brzáková
Psáno v roce 2001. Mé zkoumání života a kultury v prostředí sibiřských Evenků v letech 1992-2001
LESNÍ LIDÉ
Evenkové – etnikum náležející do tunguzsko-mandžuské větve altajské jazykové rodiny – ještě na počátku dvacátých let kočovali se sobími stády na obrovském území, rozkládajícím se od Jeniseje až po Ochotské moře, a způsob jejich života ovlivňovaly mimo jiné i mýty, které jako jediné dědictví přebírali po svých předcích. Ještě dnes se s mýty, pohádkami o zvířatech, příběhy o lidojedech, vyprávěními lovců a rybářů můžeme ojediněle setkat u lidí, kteří svůj tradiční způsob života neopustili a žijí nadále v prostředí tajgy a tundry.
|
Celý článek...
|
|
|
|
|